Archive for the ‘Cestování’ Category

Zimní trek po Lužických horách

Posted: January 21, 2017 in Cestování

Letošní zima, se po dlouhé době dá konečně nazvat Zimou. Celý leden Česko svírá mráz, na horách padají hromady sněhu. V Praze centimetry, ale dost na to, aby byli vidět na silnicích apokalyptické výjevy a kalamita.

Původní plán byl vyrazit na Broumovsko a dát pořádný zimní čundr.  Předpověď je ale neúprosná a slibuje mrazy v noci až k -15 C, na což by bylo obtížné dát dokupy vybavení. V předtuše globálního oteplování a mírných zim, jsem zimní Primu prodal. No a v třísezóňáku se od čundru v těhlech podmínkách posouváme spíš k survivalu. Takže z 3 dnů se stávají 2 a noc venku měníme za noc pod střechou. Hlavně, že se někam jede.

S Martinem se potkáváme na nádraží v Kralupech, kde přistupuju do rychlíku na Děčín no a tam pak už společně do couráku směr Jedlová. Vlak je plný běžkarů, tak uvidíme jak to bude vypadat. Když vystupujeme na Jedlové, tak překvapivě není taková zima jakou bych čekal a je pod mrakem. Oproti slibované azurové předpovědi trochu zrada, tak v duchu vyplňuju reklamační formulář na ČHMÚ. Při stoupání na Jedlovou odhazujeme teplé svršky, jelikož se teplota blíží k nule a kocháme se prvními výhledy. Nad kopci je bohužel poklička a po sdílení na Facebooku zjišťujeme, že jsme měli zůstat v Praze, bo tam je modro.

wp_20170121_07_17_22_prowp_20170121_10_15_12_prowp_20170121_10_21_26_prowp_20170121_10_54_32_pro

Na Jedlové je v restauraci otevřeno a kocourovi se nedá odolat – http://www.pivovar-kocour.cz/cs/pivovar . Posilněni sestupujeme po červené značce dolů a tady už to začíná tvrdší muzika. Sněhu je dost, ale je poměrně vyšlapáno, dvakrát křižujeme sjezdovku než sejdeme do vesnice Jedlová. Tam měníme červenou turistickou za cyklo, která je projetá traktorem. Sněhu jsou v lese fakt hromady. Proto když dojdeme na železniční stanici v Chřibské a vidíme žlutou značku vedoucí do lesa s pokrývkou 40 cm mokrého sněhu, obracíme se a pokračujeme po silnici. To neznamená, že na silnici by sníh nebyl, jen ho není tolik. V Chřibské je čas oběda a tak nás zláká hospůdka Na Křžovatce. Poslední dobou mám s Martinem na ozajstné vesnické nálevny fakt štěstí. Přestože je poledne, o velmi veselou náladu se stará stůl místních štamgastů, přičemž jeden už zaujal na stole polohu supermana. Na druhou stranu má to své výhody. Březňáka za 21,- by člověk jinak těžko pohledal. O pár březňáků a utopence později nahazujeme batohy a vyrážíme dál po trase.

Nevím jak moc velký vliv na to mají vypitá piva, ale šedivá obloha zmizela v nenávratnu a azuro si už našlo i nás. Po zelené značce se vydáváme sněr Chřibský vrch. Nejprve po pláni, kde je cesta projetá skůtrem, ale to na hranici lesa končí. Vezmeme si na pomoc myslivce a brzy se na svět koukáme zelenou optikou prázdné láhve. Nicméně krok máme o něco lehčí.  Tloušťka sněhové pokrývky roste přímo úměrně nadmořské výšce. Když se prošlapeme na vrchol pohybuje se v rozmezí pokolena – pokokot. Pohyb v tomhle je fakt maras, ale místy až kýčoviité výhledy z vrcholu, za to stojí.

Než produpávat cestu zpět po značce krosneme to rovnou dolů po svahu, což je ve sněhem přikrytém polomu poměrně náročné. Nakonec se vymotáme na silnici. Bohužel tenhle úsek vzal víc času a sil než jsme očekávali, tak se loučíme s výstupem na Studenec a volíme jednodušší trasu po silnicích. Odbočka od Křížového buku ukazuje na silnici třetí třídy, ale na té je pokrývka asi 30 cm sněhu. Na chození dobré, ale když pod kopcem potkáváme dvě auta, mířící k rozcestí, přejeme jim v duchu hodně štěstí. Mezitím se stmívá a my docházíme do České Kamenice. Začínáme být vyčerpaní, takže stavíme na benzínce na kafe. Než ji opustíme vystřídá se tam poměrně panoptikum různých postaviček. Jako největší bizare mi přijde taťka, který koupí asi 11 leté dcerce skoro půllitr cafe latte. Poslední úsek do penzionu vede po frekventované slnici, takže jsem rád když to máme z krku a docházíme do penzionu. V hospodě evidentně kazíme místním štamgastům idilku při sledování večerních zpráv na TV Barandov, tak se raději o 2 kozly a utopence později odebíráme na pokoj. Pokoje jsou fajn a sprcha taky bodne, ale jsem vcelku nenáročný a o to více, když původní plán byl spát v závěji. Láhev hruškovice jen umocňuje naši únavu, ale od rozdělané práce se neutíká, takže nejdeme spát dokud láhev nezeje prázdnotou.

Ubytování – http://www.penzionalbena.cz/

Odkaz na trasu – https://mapy.cz/s/1mCzt

Ráno se nám po včerejším večeru moc vstávat nechce, ale naštěstí ani nemusíme. Čekáme než vlakem dorazí další 2 borci do party, Filip s Viktorem. Kolem půl desáté se v Dolním Prysku setkáváme a vyrážíme společně. Neprve po silnici, což je fajn a pak odbočujeme k Tetřevímu vrchu a opět dupeme sníh. Na Martinovi je znát, že včerejší večer si vybral svou daň a mě se nešlape taky moc dobře. Filip s Viktorem jsou čerství, tak se jím práší od bot. Ve vesnici Mlýny se chytáme zelené značky. Ta je projetá traktorem, takže pohoda. U Stříbrného vrchu potkáváme běžkařskou stopu a jdeme vedle ní až ke sjezdovce v Polevsku. Dnešní počasí je za odměnu. Od rána modrá obloha, úplně vymetená a sluníčko. Pak má člověk možost kochat se takhle parádními výhledy.

wp_20170122_12_11_07_pro

Čas oběda trávíme v restauaci Na Křižovatce v Polevsku. Všímám si, že tenhle název je tu nějak populární. Interiér přpomíná spíš cukrárnu než restauraci, ale točený Kocour nechá na všechny rušivé elementy zapomenout. Když vyrážíme počasí stále trvá, takže Klíč slibuje parádní výhledy. Cestička na vrchol je krásně vyšlapaná, jen trochu úzká. Závěrečný výstup na vrcholek sněhem  exponovaný, ale výhledy nauvěřitelné. Za mě je Klíč jedna z nejlepších vyhlídek ever.

Na vrcholu selfie, přípitek, nazout nesmeky a metelíme na vlak.

Parádní vejlet, díky chlapi 🙂

Nedělní trasa – https://mapy.cz/s/1mCX7

Advertisements

Podzimní Jižní Čechy

Posted: October 28, 2016 in Cestování

Na prodloužený Sváteční víkend jsme využiili nabídky Týnky a vydali se s celou rodnou na statek jejích známých v Lovětíně v Jižních Čechách.

V Jndřichově Hradci jsme přestoupli na zrenovovanou úzkokolejku.

wp_20161028_14_25_01_pro

Naprosto super víkend. Hodně jsem toho naběhal včetně půlmaratonské vzdálenost přes Čertův Kámen do Lodnéřova. Několik procházek po okolí barevným listím, výlov přilehlého rybníka, opékání bůřtů, západy slunce a hodně odpočnku.

Řepín během roku 2016

Posted: August 3, 2016 in Cestování

Na Řepíně bydlí táta a jelkož je to tam zkratkou přes les 7 klometrů, poměrně často tu distanci využívám k tréninkům a výletům.

Děti rostou jako z vody, takže už bylo na čase ho začít učit zálesáctví. Domluvili jsme se s teď už bývalým šéfém, že vezmem jeho pětletého Vašíka a mého Olíka. Ze Ždírce jsme vyrazili na Beškovský kopec a pak na koupaliště v Nedamově. Koupaliště vážně parádní, tam jsme se potkali ještě s kolegou Milanem a tam jsme přestali brutální bouřku. Kluci byli pěkně vyděšení. Večer jsme se přesunuli do Kameníkovi jizby, kde jsme strávili noc. Předtím ovšem obligátní táboráček a opékání buřtů. Když už prckové zabrali tak i na lahvinku došlo.

WP_20160625_13_36_04_Pro WP_20160625_19_12_08_Pro WP_20160625_20_42_56_Pro WP_20160626_08_29_46_Pro

Zimní putování Českým Rájem

Posted: January 17, 2016 in Cestování

Konečně už zimní čundr s Ladou a Martinem okolím Trunova.

V Pátek jsme vyrazili až pozdě večer, nicméně plni nadření. Flaška Morgana padne užve vlaku a v Turnově vystupujeme ve velmi dobré náladě 🙂 Přístřešky stavíme poblíž Hlavatice, kde přečkáme mrazivou noc. Ráno Lada připraví výbornou brzilskou kávu, která by postavila na nohy i mrtvolu. Projdeme skalním městem do Sedmihorek, kde je hospoda zavřená a další otevřenou nacházíme až v Loktuši. Nejsme tu dneska od výkonu, takže nabírkou Rohozce by byla škoda pohrdnout. O dvě hodiny později už za hustého sněžení vyrážíme vzhůru na Kozákov. Kopecnám ukáže jak jsme na tom s formou takže na Kozákově to rozebíráme opět nad rohozcem. Po zavíračce vyrážíme na Hamrštejnský hřeben. Jasná obloha dává tušit velmi chladnou noc, ale výhledy jsou parádní.Teplota v noci padá pod 10 stupnů pod nulou a přinutí mě použíít do spacákui termo folii pak už se to dá. Ráno jen vstaneme a padáme na vlak do Železného brodu.

Trasa putování

Kokořínský miničundr

Posted: January 3, 2016 in Cestování

Na Nový rok se mi bohužel nepodařilo nikam vyrazit, ale podařilo se mi najít náhradní řešení a s Pepou jsme vyrazili přes noc na Kokořínsko. Paking v Ještřebici a pak přes Pokličky do Mšeno, počasí už alespoň trochu připomíná zimu. Ze Mšena pak soutěskou Kočičina zpět do Kokořínského dolu na zastávku v hospodě U Grobiána. Už dlouho jsme plánoval návštěvu. Hospodu s dlouholetou tradicí mají evidentně v rukou lidé, které ta práce baví. Příjemný interiér zohledňující historii tohoto místa a výborné Podkováňské pivo. Krátký jídelní lístek, svědčí o tom, že tady vaří z čerstvých věcí, to co umí a na nic si nehrají. Novoroční čočka byla výborná a Pepa si na roastbeef taky nestěžoval. Opravdu můžu doporučit se tu na Vašich cestách zastavit.

Hospoda U Grobiána

Už za tmy vyrážíme Kokořínským dolem až k rozcestí u skalního hradu Nedamy. Trasa po zelené značce po sklaních římsách schldná s trochou opatrnosti. Cílem je skalní jeskyně Kostelíček, kde si připravíme luxusní spaní. Po posezení s třešňovicí u ohně lezeme do spacáků. Teplota v noci padá k -7C, takže ráno se vstávat nechce. Nakonec se povede a Šemanovickým dolem dojdeme zpět do Jestřebice k autu.

Záznam trasy

 

Vánoční Bivak

Posted: December 26, 2015 in Cestování

Tradiční Vánoční bivak tentokráte v Orlických horách.

Trasa výšlapu